Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nádory hraniční malignity (angl. borderline tumours) jsou nádory, které vykazují buněčné změny typické pro zhoubný nádor, avšak nešíří se do okolních tkání. Nelze je proto jednoznačně klasifikovat jako nezhoubné (benigní) nebo zhoubné (maligní). Nádory hraniční malignity jsou často diagnostikovány v časném stadiu a mají dobrou prognózu. Viz také nádor, malignita.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Malignita doslova znamená „zhoubnost“ (jakožto vlastnost zhoubného nádoru). Význam pojmu „malignita“ se však od dob jeho vzniku posunul a dnes se častěji používá pro označení samotného zhoubného nádoru. Odborníci v tomto smyslu rozlišují různé typy malignit: Karcinom je malignita, která začíná v buňkách epitelové tkáně, tzn. buď v kůži nebo ve tkáních, které lemují nebo pokrývají vnitřní orgány. Sarkom je malignita, která začíná v buňkách pojivové tkáně, tzn. v kostech, chrupavkách, v tukové tkáni, ve svalech, krevních cévách apod.. Leukemie je malignita, která začíná v krvetvorné tkáni, například v kostní dřeni. Lymfom a mnohočetný myelom jsou malignity, které začínají v buňkách imunitního systému. Zhoubné nádory centrálního nervového systému jsou malignity, které začínají v tkáních mozku a míchy. Viz také maligní, zhoubný nádor.

Hematologické malignity neboli nádorová onemocnění krve jsou zhoubné nádory, které vznikají v krvetvorné tkáni, například v kostní dřeni nebo v buňkách imunitního systému. Příklady hematologických malignit jsou leukemie, lymfom a mnohočetný myelom. Viz také hematologie, malignita, hematoonkologie.

Nádorové onemocnění je jiný název pro zhoubný nádor. Viz také nádor.

Nádorový marker je látka, která se nachází v nějaké tkáni, v kostní dřeni, v krvi nebo i v jiných tělesných tekutinách, a může být známkou přítomnosti zhoubného nádoru nebo některých benigních (nenádorových) stavů. Mnohé nádorové markery jsou proteiny, které se tvoří ve zdravých buňkách i v nádorových buňkách; rozdíl je v tom, že nádorové buňky je tvoří ve výrazně větším množství. Jako nádorové markery se používají někdy i genetické změny v nádorové tkáni, jako jsou například známé mutace nebo některé další změny v nádorové DNA nebo RNA. Vyšetření nádorových markerů mohou lékaři využít společně s dalšími testy, které pomáhají při diagnostice zhoubného nádoru. Někdy jsou nádorové markery vyšetřovány kvůli naplánování nejvhodnější protinádorové léčby, odhadu pravděpodobné prognózy, nebo také ke zjištění, zda je stávající léčba účinná, případně zda nedošlo k recidivě zhoubného nádoru. Konkrétním příkladem nádorového markeru je CA 125, který je využíván u pacientek s rakovinou vaječníků. Viz také nádor, marker.

Nádory vulvy zpočátku jen zřídkakdy způsobují potíže. Při jejich vzniku hraje významnou roli lidský papilomavirus (HPV), který se přenáší pohlavním stykem. Obvykle jsou postiženy velké stydké pysky, méně často malé stydké pysky nebo oblast klitorisu. Po infekci HPV se nezhoubné nádory objeví nejdříve po čtyřech týdnech, často však až po několika měsících jako bělavé nebo narůžovělé výrůstky, které vypadají jako malé bradavičky. Zhoubné nádory vulvy často způsobují trvalé svědění. Teprve v pokročilých klinických stadiích může být nádor viditelný, když začíná růst směrem ven. Viz také nádor, vulva.

Invazivní nádor je zhoubný nádor, který se rozšířil mimo vrstvu tkáně, v níž vznikl, a prorůstá do okolních (dosud zdravých) tkání. Viz také invazivní, nádor.